Psychosomatika: dítě – rodina – sport

Ve středu 4.10. proběhla v Třebíči přednáška na téma psychosomatiky s přední českou představitelkou MUDr. Jarmilou Klímovou. Přednášku pořádala fotbalová škola Třebíč a pozvání dorazilo i k nám na Háje.

Tento článek bude prolínat informace s přednáškou s mými úvahami a znalostmi, nabranými doposud v tomto oboru, a to např. od Brandon Bays (kniha Cesta), či nedávno zesnulé Louise Hay. Toto téma také úzce souvisí s principy vnímání života, má filozofický podtext v rámci toho, zda vnímáme věci, které v našem životě probíhají, jako sled náhod, že se věci dějí zvenku dovnitř (př. proč zrovna mě se tohle děje, co jsem komu udělal, atd…), nebo že vše se nás týká a vychází z nás a venkovní svět je odraz našeho vnitřního, tedy zevnitř ven.

Úvod byl záměrně takový, abychom si představili, jak mohou lidé nahlížet na nemoci a na zdraví. Psychosomatika řeší, proč se nám stávají nemoci, jakou souvislost má tělo s psychikou. Jedna z definic psychosomatiky je tato:

„Psychosomatika jako pojem má svůj původ ve starověké řečtině a to z dvou slov „psyché“ – duše a „soma“ – tělo. Její úlohou je zkoumat vztahy mezi těmito dvěma slovy a to hlavně z vlivu psychických funkcí a pochodů na organizmus (Jan Poněšický, 2002).“ – převzato z wikipedie

Přednáška měla i svou prezentaci v powerpointu, která byla o tomto jediném slidu.

621.pentagram

Obrázek je převzatý ze stránek: http://www.aktip.cz/

O těchto pěti aspektech nemoci a léčení se můžete dozvědět zde: http://www.aktip.cz/cs/o-nas/pet-aspektu-nemoci-a-leceni.html

Pojmenujeme si je: Bio – tělo, Psycho – psychika, Socio – vztahy (zejména s nejbližší rodinou), spirit – „smysl“, energy – energie.

Je to zjednodušené pojmenování. V tomto pentagramu se na sobě odráží protilehlé aspekty. Proto můžeme vidět, že Bio, tedy tělo, souvisí hodně se vztahy, což bývá příčina mnoha nemocí u lidí, kteří věří, že psychika se odráží na těle (v tomto duchu budu psát i nadále, kdo v to nevěří, pro něj je článek spíše pro empatické vcítění se do lidí, kteří tomu věří). Stejně tak vidíme, že Psycho souvisí se Spiritem. Z hlediska Spiritu se můžeme bavit o smyslu „života“. O smyslu činnosti, kterou děláme, o vnitřní motivaci a vnitřním naplnění. Může to dávat logiku, pokud se nad tím zamyslíme, že psychiku ovlivňuje to, jak se cítíme např. v práci, zda nás baví činnost, kterou vykonáváme, zda v ní vidíme smysl.

Na obrázku vidíme dva směry. Směr zdroje a směr zušlechtění. Jdou proti sobě. Směr zdroje je o vývoji. Prvně se narodíme, vytváříme si základní „psycho“ výbavu, vytváříme si vztahy, řešíme smysl našich činností a na základě toho pracujeme naše energie. V životě jste nejspíš zažili situace, kdy jste vykonávali např. v práci činnost, která vás bavila natolik, že i když jste ji dělali delší dobu, cítili jste stále dostatek energie. Viděli jste v práci smysl. Naopak když ten smysl nevidíte, i pouhých 15 minut práce vám může vzít značnou část energie, i větší, než v případě, že vás práce či činnost naplňuje.

Směr zušlechtění (je možné nadsazeně nazvat i jako směr kvality) je protichůdný oproti směru zdroje. Když nemáš dostatek energie, může to souviset s tím, že nevidíš v něčem smysl, může to být proto, že se necítíš v nějakém vztahu spokojený (práce, rodina, partner(ka)), což se podepisuje na vaší psychice a pak i na těle. Proto, když se nám v/na těle něco odehrává, jsme nemocní, snažíme se odhalit příčiny, abychom se uzdravili.

V tom je zásadní rozdíl mezi lékařstvím a oborem psychosomatiky. Lékařství, doktoři, léčí důsledky těch stavů, pomůžou vám s nemocí, psychosomatika oproti tomu odhaluje příčinu, důvod, proč nemoc vznikla a řeší ji.

Zde si dovolím odkázat na internetové stránky, kde píší o možných příčinách nemocí: http://www.nakridlechandelu.cz/uzdrav-sve-telo-louise-l-hay/.

Tento předešlý text byl krátkým úvodem do psychosomatiky. Je třeba pochopit principy, jak fungují. Nyní se více nasměřujeme k dětem a souvislosti s výše popsaným.

Odpovědnost za svůj život si neseme každý sám, souvisí s odvahou, jak ho budeme žít. Děti do 12 let jsou však na rodičích hodně závislé (berme psychický věk 12 let – u někoho to může být dříve, u někoho později), a to zejména vztahově závislé a jsou téměř všehoschopné udělat pro radost rodičů.

Dle slov paní doktorky je časté, že ve výkonově postavených rodinách se dává láska spíše za odměnu, je tedy podmíněná. To si můžeme představit na příkladu, se kterým se můžeme setkat: „Jsi teď hodná, já ti to koupím, ale jen když se pak budeš chovat …“

Dítě, které dělá tyto situace nevědomě, pak může dělat rodičům i radost na úkor svého zdraví. Ono si to neuvědomuje, neví o tom, něco v sobě nejspíš cítí, ale potlačí to, což se dostává do buněk. Stejně to funguje i s dospělými, není to výhradně o dětech. Dítě má sebeuzdravné adaptační systémy, ale když se do něj nevlévá dostatek energie, přechází do nemoci, kdy si tělo potřebuje odpočinout (každá část těla souvisí s něčím jiným, např. bolest v krku souvisí se sebevyjádřením – nemožnost se vyjádřit). Není to však o tom, že je třeba se obávat, když nám dítě jednou za rok omarodí virózou. Situace k řešení nastává, pokud se nemoc opakuje pravidelně. Můžeme si ukázat na příběhu níže:

16939174_1579737985373767_817458711174432212_n

Myslím si, že 99% rodičů dělá maximum pro své děti. Respektive dělají vše dle svého nejlepší vědomí a svědomí. Jen těžko se dá něco radit, je však možnost ukazovat, inspirovat a kolikrát stačí jen ukázat cestu.

Velkým tématem, které s psychosomatikou souvisí, je hodnocení. A to hodnocení dětí dospělými. To je velké téma nejen v rodinách, ve sportu. Hodnocení nás provází celým školním věkem, ve škole zaujímá výsadní postavení (nehodnotím, zda je to špatně či dobře, jen na to poukazuji a dovolím si zmínit, že si velmi vážím práce učitelů a vnímám, že jejich práce se rok od roku zkvalitňuje).  Systém známkování, systém dobře x špatně. Je to velmi jednoduché a může zde docházet k paušalizaci, k čemuž nemá dítě nastavenou mysl. Např.: „Špatně jsi trénoval, protože jsi až pátý, jsi lenoch.“ Přitom ten den mohlo mít dítě chuť si kreslit a namalovalo obrázek, se kterým je spokojené (záměrně jsem nenapsal hezký obrázek, protože protiklad je tomu ošklivý a je to hodnocení – jinak se to dá říct: ten obrázek se mi líbí).

Při devalvaci práce dítěte a jeho pocitů od dospělých dochází k potlačování emocí, které se zatlačují do buněk a tělo se začne bránit a dá to najevo právě v nemocech. A může se stát, že ani nevíme, že se něco děje, protože dítě nám nic neřeklo.

Ono však mluví. Z větší části v rámci komunikace převažuje neverbální (až 90%) a nejlépe své dítě zná rodič. Pozná, že je něco jinak, než obvykle. Navíc se můžeme dětí ptát, co prožívá, z čeho má strach, jak se cítí. Při vybudované důvěře nám to dítě řekne. Pocit přijetí je pro něj velmi důležitý.

Odbočím od nemocí ke komunikaci, která zde byla zmíněná, do tréninku a komunikace trenér hráč. I díky sportovnímu řediteli fotbalovky právě z Třebíče a Martinu Daňkovi a Jirkovi Vorlickému, který je teď na FAČRu a jejich programu He-ART (více zde: http://fotbal-trenink.cz/index.php?option=com_content&view=article&id=990:kouink-v-he-art-programu&catid=35:psychologie&Itemid=121), jsem změnil komunikaci s hráči. A je to více trenérů na Hájích. Princip změny spočívá v tom, že informace více dostáváme od hráčů samotných (a informace může být i neverbální, či přímo činnost na hřišti), se kterou pracujeme. Některé týmy na Hájích již volí zápasové hodnocení tou formou, že nechají utkání zhodnotit prvně hráči, kteří sdělí, co se jim líbilo, nelíbilo a jaké u toho mají pocity.

 

Na konci přednášky byl prostor pro otázky. Vyšly z toho některé odpovědi, které bych zde chtěl zmínit.

Když nastane onemocnění u dítěte do 3 let, v rámci psychosomatiky dochází nejprve k léčbě matky. U dítěte 3 – 6 let dochází k léčbě matky i dítěte. Od 6 let výše dítě a většinou otec. Je to právě z důvodu, že Bio je protilehlé Sociu, úzce spolu souvisí, což pro připomenutí znamená vztahy.

Alergizující děti a možnost příčiny alergií je chybějící táta v rodině, respektive může být v rodině, ale dítě nemá od něj takovou pozornost, jakou by potřebovalo.

Zmíněná byla i léčba dotykem. Je to jedna z věcí, která může pomoci propojovat a zlepšovat vztahy. Mluví o tom i herec Ondra Vetchý na videu z prostředí fotbalu v  akademiích. Video je zde: http://www.ceskatelevize.cz/porady/11650912081-muj-fotbal/217471291127101/ v čase 24:15. I na Hájích jeden tým absolvoval minulou zimu tzv. haptickou (dotykovou) stimulaci pro děti právě pro utužení kolektivu. Na internetu když zadáte léčbu dotykem, dozvíte se více.

Závěrem bych rád napsal pár slov. Mnohá témata mohou být citlivá, ale jak už jsem psal, cítím, že každý děláme vše dle svého nejlepšího vědomí a svědomí. Smyslem článku je prezentovat osvětu a myšlenky, které byly na přednášce prezentovány, doplněné o ty, které mohou tento článek dokreslit. Tento text může být brán jako možnost nahlédnout do jiné roviny vnímání zdraví a života jako celku.

Reklamy

Zanechat odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit /  Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit /  Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit /  Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit /  Změnit )

Připojování k %s